Adare

Z Bunratty jsme odjeli po 5 min stopování. Dojeli jsme do Limericku, koupili bombičky (se slevou jen pro nás ;-), novou mapu (starou jsme zapomněli v autě), jídlo a pivo, které jsme si vychutnali na lavičce v parku.

Hned potom nás zastihla velká průtrž a my dostali chuť na Big Maca, neb jsme měli slevu na 1 za nákup v Tescu, ale došlo k nedorozumění a my baštili 1x Big Mac Menu za 8,90 (po ztrátě mapy a nákupu v Testu, kde šetříme jak Češo, mě to hrozně naštvalo). Ještě jsme došli napsat pár mailů a pak jsme dostopovali (18km) sem. Vzal nás příjemný pohodový Ir, prodávající ryby, ženatý s Kazaškou, sám strávil 14 dnů na severu Irska bez sprchy ;). Vaříme si těstoviny od Knorrů, bude sprcha a výlet do vesnice!

Janča má jako vždy úplnou pravdu. Jsme v kempu, je tu fajně a není tu draho.

Bob si tu zase našel psího kamaráda a v recepci nám nechali dobít mobil a baterky do foťáku. Na baterky půjčili adaptér, mobil jsem tam prostě narval ;) Jídlo už skoro bude. Čau.

Stále Bunratty

9:00
Celou noc nám pršelo a teď v tom příroda vesele pokračuje. Obloha rozhodně nevypadá tak, že by chtěla přestat. Spímě pod stromem, takže jsem chráněni před hlavními poryvy větru (ono do toho deště totiž ještě fouká). Na druhou stranu na nás padají slušně velké kapky z listů. Stan zatím drží a žádnou vodu nepouští. Krosny máme venku a v nich nádobíčko na vaření :( Janička studuje mapy a průvodce.

Dnes jsme si původně chtěli dát den odpočinku v kempu, ale myslím, že si ho dáme už teď.

10:00
Stále prší, vaříme slepičí polévku

Bunratty

Sedíme na piknik lavičkách pár metrů od Bunratty Casstle, v baru jsme poprosili o 2x2l vody (!!!juchů) a už kuchtíme Curry Rice a la Knorr (těstoviny od Knorru se osvědčily), vaří šéfkuchař. Máme nad sebou velký šedý mrak, krápe, vrány krákají, rýže začíná vonět.

Šéfkuchař Bob právě předal lžíci sueschef Joane, která dohlíží na dokončovací práce.

BTW Dle řidiče je Janička Boss of the Group.

Lonhinch

Z pastviny jsme doťapali na pláž a zatím vegetíme tady. Písek máme všude, oceán hučí jako splav, sluníčko svítí, hřeje, spaluje, irský vítr fouká...

Už je po 15. hodině, vyrazíme na stop -> Enis -> Limerick.

Krásné, není co dodat. Bobš. (Začíná příliv)(Jdem)
(BTW Janča se už nebojí krav)
(Chce se nám kadit :)

Na pláži leží nebezpečná medůza (Jdeme ji vyfotit).

Na druhém konci pláže byl dav na davu, půlka davu surfovala. Ve vesnici jsme si opět dali tu výbornou smetanovou zmrzku, koupili chleba. Stopovali jsme pár minut a zastavil nám sympatický pán z Dublinu, celou cestu do Bunratty (hrad nedaleko Limericku) s Bobem pěkně konverzoval a znal ledacos z ČR!

Cliffs of Moher

Vydali jsme se dál přes hory a cesta nám pěkně utíkala. Hodil jsem bobek do chráněného území a cestovalo se mi ještě lépe. Došla nám voda, zašli jsme proto do domečku na kopci pro vodu. Se štěkotem na nás vyběhl šedostříbrný pes. Vyklubal se z něj hrozný mazel a majitel ho musel zavřít do auta, aby nešel s námi. Po pár kilometrech jsme si na mostku uvařili výborné těstoviny a opět šlapali dál.

Došli jsme do Lisdoowarny a udělali nákup:broskve,jablka, chleba, voda, zrmzlina ;) a hned nám bylo líp. Mlsali jsme na malém náměstíčku na lavičce, Bob pozoroval místní a přestávalo se mu tam líbit (prý vypadali divně). Pokoušeli jsme se stopovat na Cliffs of Moher, ale aut jezdilo málo a nezastavovali, začali jsme stopovat při chůzi. Asi ve třetině cesty nám zastavili sympatičtí dva Finové a Argentinka. Společně jsme dorazili k útesům. Přestože je tu celkem chladno (potíme se pod tíhou batohů), cítíli jsme už spálené obličeje. Z útesů jsme kolem 17. hodiny seběhli k moři do vesnice, Bob domluvil s farmářem nocleh na jeho pastvině (mezi kravkama). Zdlábli jsme hovězí polévku a rychle usnuli (Janča usnula).

Amen

Not enough clay to bury a man, not enough timber to hang a man and not enough water to drown a man.


V Galway jsme mi (mně) koupili pláštěnko-bundu a vyrazili na N6. Asi po deseti minutách nám zastavil (...sem se nám v deníku podepsal, ale nemůžu to přečíst...). Větší dojem asi zanechal na Bobovi, proto mu tuhle část přenechám (teď se hádáme, kdo to napíše...). Tak tedy já. (Bob se rozvičuje, už jsme úplně někde jinde (19.7.) - na pláži ... o tom později).

Pan Ea... nás vzal až do Fenore, cestou jsme zastavili na pivo, které nám platil, podruhé nám objednal i sendvič a mně kafe (sám měl už 3.pivo). Začalo nám to být nepříjemné. Ve Fenoru nám zaplatil 2 noci v campu, který vypadal spíš jako slum, měla tam být údajně lovely beach, ale my se rouzloučili, poděkovali a prchali do hor.

Bob:

Pan řidič byl katolík, nacionalista a kdo ví, co ještě. V první hospodě to byla ještě legrace, vyptával jsem se místního příjemného dědy na pravidla irského fotbalu. Nechal jsem si od barmana podepsat tácek, který by tu měl někde být. Ve druhé hospodě už mi to bylo hodně nepříjemné a nejraději bych utekl.

Ve Fenore jsme mu utekli do pohoří Burren. Šli jsme po malé cestě údolím mezi dvěma skalnatými hřebeny. Na jeden z nich jsme se po kamenité cestě drápali, abychom našli místo na spaní. Našli jsme pěknou zříceninu kdo ví jak staré kamenné budovy a opět capali dál. Janča se bála deště, naše pátrání po místě na spaní zintenzivnělo. Po menší roztržce (a průtrži) jsme se vrátili zpět na louku. Postavili stan, uvařili francouzkou polévku a šli spát. V noci se přes nás pětkrát přehnal déšť, leč ráno už nepršelo.

Janča malinko plašila kvůli dešti a nasadila turbo balení (tedy místo hodiny asi 20 minut). (Janče se už nechtělo spát, bylo krásný ráno, sluníčko, chodila s foťákem po louce, až pak si všimla mraků - a taky že pršelo, jen co jsme dobalili).

Pro více fotek z pohoří Burren mužete třeba sem.

Ballyloughane - kemp

V noci trochu sprchlo, nikam nic nezateklo, všechno suché. Máme sbaleno a za chvíli vyrazíme. Nejdříve do Galway, potom do světa.

Inismore

Za chvíli nám připluje trajekt, který nás odveze zpět. Bylo krásně, v kempu napíšu víc(!?).

(Večer jsme hned usnuli.)

Na ostrově jsme krásně sešli z cesty, prodírali se křovím, překračovali ploty a sklepávali klíšťata. Po hodince chůze jsme konečně přišli k oceánu. Před námi ovšem nebyla žádná pláž, ale třicetimetrový útes. Pod námi se tříštily vlny o kamennou plošinu a z výšky a síly na nás šel trochu strach. Okolo nás ani noha, jenom pár racků (kteří mají také nohy, vím ;). Po okraji útesů jsme došli až k hromadě navršeného kamení, pokochali se pohledem a padali k trajektu.

(Dále následují nákresy různých způsobů kladení kamenů do zídek + užásná stavbička na zachytávání vody pro dobytek.)

Kilronan

Před hodinou jsme trajektem (on to spíš byl motorový člun) dorazili na ostrov Inishmore. Pěkně to házelo, Atlantik byl trochu rozvlněný. Utekli jsme davu turistů a teď sedíme na plošině plné rozpukaných šutrů. Tůristi už dorazili k hradu, ťed můžeme vyrazit my.

Posvačili jsme a přemýšlíme o tom, kde budeme dnes v noci spát. Janče konečně došlo, že Irsko je velké. Zatím cestu plánuje, jako bychom měli kola, ne-li auto. Však až ponese krosnu 30km, jí to dojde.

Šnek

Docela dobře jsme se vyspali, i když sousedům v noci houkal alarm. Na stan se nám vyšplhal šnek ;)

Galway

Dorazili jsme celkem na čas, i když posledních 40km se autobus neuvěřitelně loudal. Užili jsme si spoustu irských odstínů zelené. Viděli jsme obrovské pastviny, na kterých postávalo pár osamocených ovcí. Viděli jsme početná stáda, schovaná před deštěm v křovinách. Viděli jsme krásné zídky z navršeného kamení, které ohraničovaly louky, pole, pastviny.

V Galway jsme po menší procházce zašli do informačního centra, prohlédli mapy a koupili seznam kempů. V jednom z nich zvaném Ballyloughane teď sedím ve stanu a píšu tyhle řádky. Kemp je pár metrů od Atlantiku, který děsně smrdí. Noc je za €7 na osobu. Janča už chrápe ;)

Zítra se chystáme trajektem na Aranské ostrovy, cena €15 na jednoho.

P.S. Fotky mám na rozbitém notebook a u Pepy, dám sem tedy jednu z webu.

Papáá

Za dvě minuty vyrazíme z Dublinu do Galway. Sedíme v pěkném busu a čekáme na odjezd. Jízdenka stojí €12 a pojedeme cca 3.5 hodiny. Prší - celý den. Doufám, že v Galway bude líp.

(v Galway dopsáno - Je)

---

Na stránce je přilepena jízdenka společnosti Bus Eireann - naše ČSAD ;)

Už

Celý den jsme se váleli, večer jsme byli nakoupit a vybrali jsme €300 z bankomatu.